Jdi na obsah Jdi na menu

Výroba pelet

5. 3. 2015

     K napsání tohoto článku mě přiměly diskuze zde na MRKu kolem domácí výroby pelet. Vzpomínám na svoje začátky, kdy jsem dělal stejné chyby jako většina účastníků této diskuze a i když je to know how firmy, stálo mě to nemalé úsilí a peněz než jsem tuto technologii dovedl k dokonalosti. Z lásky ke kaprům a v zájmu jejich zdraví a životů chci touto formou pomoci vám, co si něco podobného snažíte doma udělat, abyste svými výtvory naše kapry neotrávili. Zdá se vám toto tvrzení nadnesené? Ale vůbec ne! Zkusme si to vzít úplně od začátku.

     S namícháním základní směsi nemá asi žádný z vás problém. Ten nastává až při zvlhčování před samotným lisováním. Můžete použít vodu, ale myslím si, že vhodnější je použití melasy. Má to několik výhod. Dodáte sladidlo za pár korun a melasa má i dobré konzervační vlastnosti. V našem zařízení zvlhčujeme asi do 10% vlhkosti a tlakem 90 atm se lisují pelety.

 smes

     Tohoto v domácích podmínkách asi těžko docílíte, ale nějakých 20 až 25% zvládne i mlýnek na maso. Chce to samozřejmě větší model se širokou násypkou, klikou to jde velmi těžko, takže bych doporučoval převodovku, kde výstup má od 30 do 50 otáček a motor 1,5 až 2 KW. K mlýnkům na maso lze koupit plastové nástavce na plnění střev. Jsou zde 3 průměry, které jsou kónické a dají se seřezávat na požadovaný průměr. Unášeč nože na šneku je na závit. Ten vyšroubujeme a uděláme jiný s jehlou o průměru 3 až 4 milimetry ve stejné délce jako je celý nástavec ve smontovaném stavu. Takto dosáhneme pelety včetně dírky.

nasyp

     Máme hotové pelety a teď co s nimi? Jedna varianta je spotřebovat je nejpozději do 2 dnů, druhá zamrazit a třetí vysušit. K prvním dvěma variantám nemám žádné výhrady, ale o té třetí si něco povíme. Sušení by mělo probíhat při teplotě 30 až 40˚C . Nižší teploty a zvýšená vlhkost napomáhají k růstu plísní. Ideální podmínky pro jejich růst je 22 až 25˚C. Spóry neboli zárodky plísní jsou všude kolem nás a vlhké pelety jsou pro ně živná půda. Spóry se usadí na vlhkých peletách a pokud vlhkost rychle neklesne, začnou růst. Pro svůj růst a čerpání látek vytvoří v peletě jakési žíly s jejichž pomocí produkují tzv. mykotoxiny, kterými si rozkládají živiny z hostitele. Tyto mykotoxiny jsou silně karcinogenní látky, které se v těle ukládají, organismus je nedokáže vyloučit, pak dochází ke zdravotním problémům nebo dokonce k infarktu. Někdy nejsou plísně na peletách vidět na povrchu, ale jsou ukryty buď v dírce středu pelety nebo v malých prasklinkách, které se vytvoří v peletách z příliš vlhkého materiálu. Ideální by bylo sušit pelety ve větrané místnosti s nuceným oběhem vzduchu. To znamená silnější ventilátor umístěný tak, aby ofukoval bedýnky s peletami, teplota zmíněných 30 až 40˚C a úplný ideál by bylo použít ještě germicidní lampu, která vytvoří sterilní prostředí.

hmota

     Germicdní lampa produkuje UV záření, které spaluje bakterie, plísně a viry, používá se v potravinářském průmyslu a zdravotnictví a zaručuje opravdu sterilní prostředí. Sušení v troubě je sice rychlejší, ale můžeme lehce docílit plovoucích pelet, které jsou potom prakticky k ničemu.

skorohotovo

     Doufám, že jsem vám aspoň trochu s domácí výrobou pelet pomohl, opravdu trošku zainventujte a splňte ten základ co se týče dosušení. Většina z vás má kapry ráda, vrací je vodě, tak je prosím neotravujte špatnými návnadami. Plísněmi napadené návnady nepoužívejte, nestačí je jenom umýt a osušit, mykotoxiny jsou už v nich. Raději je vyhoďte nebo spalte v zájmu zdraví a života kaprů.

 

hotovo

Zdroj: Fiala Alois

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář