Jdi na obsah Jdi na menu

Jirka Dlouhý

            Narodil jsem se v Popradě. Maminka pracovala v ODPM (schválně kdo z vás ví co to je? J - Okresní dům pionýrů a mládeže). Často jsem tam chodil a nejvíc do dvou kroužků chovatelského a rybářského. A tak jsem už jako malý kluk propadl rybařině. V té době děti samy k vodě nesměly, takže to nebylo úplně jednoduché. Ale sem tam jsme se k vodě dostali – na pstruhy, lipany, jelce. V té době se ještě chytalo i na živou rybku. Ale nejčastěji jsme chytali na rotačky a na sklolaminátovém prutě jsme zkoušeli chytat i na vlastnoručně vyrobené mušky. Po přestěhování do Valašského Meziříčí a pak do Prahy přišla jiná doba – sport, holky, střední, vysoká, děti, práce…kapr-77--9.jpg

            Nicméně na rybařinu jsem nezapomněl a říkal jsem si, že se k ní v důchodu vrátím. Ale můj mladší bratr mě předešel a k padesátinám mi pořídil protekční povolenku. Na netu jsem si řádně udělal zkoušky, zařídil si rybářský lístek a zaregistroval jsem se v místní organizaci.  Protože jsem studijní typ, řekl jsem si, že si nejdřív něco přečtu. A zhrozil jsem se. Za těch 35 let se rybařina posunula úplně jinam. Nerozuměl jsem ani spoustě slov, většinu věcí, o kterých se tam psalo, jsem ani nepochopil, natož abych si myslel, že se je naučím.

            Začal jsem úplně se vším. jestrabice.jpgPřívlač, položená, plavaná, sumcařina a vyzkoušel jsem i muškaření. Pak jsem ale na soutoku (Berounka, Vltava) poznal Martina Domina a následně Filipa Schneidra a bylo rozhodnuto – kaprařina. Ze začátku to byli kapři do 55 cm. Pak jsme s Jane (má drahá přítelkyně) vyrazili na týden na Berounku. Zakrmil jsem a chytal na boilies, zelená edice Tandem Baits. Najednou záběr, ryba bojovala tvrdě a asi po 10 minutách se položila na hladinu. Nevěděl jsem, že takoví kapři žijí v řece, měl 72 cm a 10 kg. Pak jsem dostal ještě 3 a p1040744upr.jpgnejvětší měl 12 kg a 80 cm. Začali jsme jezdit na Labe a bylo to fajn. Až na ty úlovky, kapr byl výjimkou.

            Pak nastala další doba, Filip mě v roce 2010 vytáhnul na první kaprařské závody. Byl jsem dost nervózní a moc mi to nešlo. Nicméně mě vzal i na další i s Martinem. A hned na pětidenní na Dešné. Po prvním dnu jsme měli 80 kg a říkal jsem si, že to je skvělé a viděl jsem nás už na bedně. Byli jsme 17. a tak tak jsme to místo se 400 kg po 5 dnech udrželi. Musím ještě zmínit dovolenou ve stejném roce s Jane na Roudnici,kapr223upr.jpg kde jsem si zachytal tak, jak ještě nikdy a zjistil, jaká může být kaprařina krásná.

            Na netu jsem našel pozvánku na chytání s Bryanem Jarettem – mistrem Anglie v kaprařině a majitelem firmy Hinders na jezeře Radnice. Bylo to skvělé a opravdu jsem se toho hodně naučil. Poté jsme se domluvili, že budeme s Hinders spolupracovat. Předtím jsme chytali hlavně na Mikbaits a tak jsme se těšili, byť na velmi volnou spolupráci s výrobcem boilie. Byla to dobrá zkušenost a tak, když nás oslovil Zoran Čuk zda bychom nechtěli být testery Extra Carp, jeho nabídku přijali a věřili, že obě strany budou spokojené. Po první sezóně 2014 si myslím, že se očekávání obou stran naplnily.